Kanadské borůvky Žehušické borůvky po celé léto

Kontakty velkoobchod a maloobchod

 

Proč pěstovat kanadské borůvky?

Protože jsou výborné!                                                                                                                  

 

To mnoha lidem jako dobrý důvod zcela správně úplně stačí.

Souhlasíme a přejeme dobrou chuť!

 

Pro ty, kdo rádi hledají pro svou rodinu, a pro sebe to nejlepší a nejzdravější, nacházíme právě v borůvkách celou řadu zajímavých a jedinečných, zdraví prospěšných účinků.

Borůvky jsou dnes dokonce řazeny do skupiny výjimečných přírodních potravin a doplňků stravy, označovaných jako Adaptogeny a Superpotraviny.

Borůvka lesní a borůvka kanadská jsou si v obsahu účinných látek velmi podobné.

Ta lesní je v účinných látkách o něco více koncentrovaná, kanadská je zase mnohem dostupnější, a tak je snadnější jí konzumovat větší množství.

 Borůvky kanadské se při splnění několika základních podmínek pěstují poměrně snadno a dávají bohatou úrodu. Výtěžnost plodů z jednoho keře je podle velikosti plodu v průměru 3-7kg borůvek, přičemž z některých novějších hroznovitých odrůd , při dobré zkušené péči, farmáři získají prý i kolem 20kg z keře!

Nízký obsah kalorií

Kupodivu, na to, že se jedná o ovoce, není borůvka zase až tak příliš kaloricky vydatná.

100g borůvek obsahuje totiž asi 226kJ (podle odrůdy a zrání), což je skoro o polovinu méně než jeden banán, a nebo jen o málo víc než u 100g jahod.

Přesně vyjádřeno, konzumujete  11g sacharidů, 0,69g bílkovin, 0,61g tuků a 5g vlákniny a vodu.

 

Co borůvky obsahují

Důležitý je ale hlavně obsah účinných látek prospěšných pro naše zdraví.

Najdeme v nich vitamíny a antioxidanty zejména C,K,A,B,E,PP.

Také minerály jako Mangan, Vápník, Draslík, Fosfor, Selen, Zinek a Měď.

Navíc užitečnou vlákninu Pektin.

Asi nejúčinnější v borůvkách obsažené látky jsou ale barviva, patřící mezi polyfenoly nazývané Antokyany.

Jedná se o známé blahodárné látky, nejznámější z nich je asi Resveratrol, které společně dle některých názorů pravděpodobně  stojí  například za „zázračným“ účinkem pravidelného (střídmého) pití červeného vína u Francouzů, projevujícím se v poměrně nízké četnosti výskytu civilizačních chorob.

 Antokyany nalezneme i v jiných tmavých bobulích, ale právě v borůvkách je jich opravdu velmi velké množství navíc v unikátní kombinaci.  Ve 100g borůvek jich najdeme podle tmavosti odrůdy od 50mg po více než 120mg. V červeném víně je to pro porovnání, v průměru jen kolem 0,2-50mg na 100ml.

 

Známé zdravotní účinky borůvek 

 

Podporují imunitu organizmu a slouží jako významná prevence rakoviny.

Čistí organismus a podporují metabolismus. Pro dosažení nejlepšího anti-aging efektu je doporučeno během léta sníst alespoň 1,5Kg borůvek.

Zlepšují ostrost zraku a vidění za šera. Odstraňují únavu očí.

Podporují růst u dětí, jedná se tedy o „zdravý mls“.

Mají anti parazitické účinky na škrkavky a hlísty.

Antokyany regenerují sliznici krku a jícnu.

Antokyany spolu s Pektinem pomáhají zklidnit a regenerovat žaludeční stěnu a střeva.

Borůvky jsou vhodné jako výborný, a ze zkušeností, také i velmi účinný podpůrný prostředek při cukrovce, revmatizmu a dně. Pomáhají při tzv. metabolickém syndromu,a snižují "špatný" cholesterol. O tento účinek se starají především obsažené myrtilliny.

Působí proti průjmům.

Podobně jako brusinky pomáhají při infekcích močových cest.

Urychlují regeneraci svalů po sportovním výkonu.

Regenerují kůži po spálení

Své účinné látky navíc tepelnou úpravou příliš neztrácí, i koláč s borůvkami může být zdravý...

 

Využití borůvek v gastronomii:

 

Borůvky se dají konzumovat zasyrova, ale i upravovat mnoha způsoby.

Dělají se z nich zavařeniny, džusy, šťávy, kompoty, zmrzliny. Plní se do knedlíků, koláčů dortů.

Plody i list se suší a dělají se z nich výborné čaje.

Výborné je i borůvkové víno a pálenka.


...To už je docela slušná sbírka důvodů, proč borůvky pěstovat, anebo proč si je občas s chutí dopřát, co říkáte?


Co je užitečné vědět o pěstování borůvek?

Rady pro pěstování borůvek

1. Přehled kultivarů borůvek podle zrání a vlastností
Goldtraube 53 konec července srpen střední sladká  
Burlington červenec a srpen menší velmi dobrá, výrazná střední vzrůst mrazuvzdorná
Bluecrop červenec a srpen středně velké navinule sladká výrazně aromatická pevné plody velmi mrazuvzdorná 7L výnosnost
Record červenec a srpen velké vyrovnaná výborná, aromatické  
Pioneer konec července srpen menší navinule výrazná slabší vzrůst samosprašná
Bluegold červenec střední jemně kyselá vyrovnaná kompaktní vhodná do nádob
Emblue červenec velké sladká výrazná vzpřímená
Grover červenec velké sladká  
Herbert konec července srpen velmi velké  jemná méně mrazuvzdorná bohaté hrozny
Iranka červenec střední výrazná aromatická střední vzrůst mrazuvzdorná
Ivanhoe červenec střední vyrovnaná připomíná lesní borůvku  
Meader konec července srpen velké chutná i aromatická bujná velká plodnost mrazuvzdorná
Nelson konec července srpen velké aromatické bujná mrazuvzdorná trvanlivé plody
Sierra  konec července srpen velké  výrazná aromatická široce bujná mrazuvzdorná
Toro červenec  velké navinule výrazná 7L výnosnost
Slunce červenec srpen střední sladká dekorativní žlutý později červenooranžový list zástin
Pozdní        
         
Darrow srpen září velké výrazná dobrá podobná lesním borůvkám bohatěplodící vyšší vzrůst mrazuvzdorná odolná
Brigitta  srpen září velké výrazná  aromatická dobrá do teplejších poloh skladovatelná hustý porost vhodná do živých plotů výnosná
Elisabeth konec srpna září velké vynikající výrazná stáleplodící
Covile  konec srpna září střední sladká  
Elliot srpen září sřední sladkokyselá výrazná bujná mrazuvzdorná snáší řez bohatěplodící, skladovatelná
         
Dixi konec srpna září velké výrazná velmi sladká  
Heerma 2 konec srpna září velké sladká  
Chandler srpen září velmi velké vynikající výrazná sladkokyselá 5L výnosnost
Ostatní sortiment příbuzných z rodu brusnic
Vaccinium angustifolium  brusnice úzkolistá  červenec srpen střední výrazné "Balkonová borůvka" nízký vzrůst
Vaccinium macrocarpon ´Big pearl´ klikva velkoplodá srpen- říjen střední výrazné nakyslé nízký vzrůst bohatěplodící
Vaccinium vitis-idaea ´Koralle´ brusnice brusinka srpen- říjen střední výrazné nakyslé bohatěplodící půdokryvná
Vaccinium vitis-idaea var. ´Minus´brusnice brusinka srpen- říjen malé výrazné nakyslé menší vzrůst
Vaccinium X ´Pink lemonade´ srpen-září střední výborná chuť mezi malinou a borůvkou s citrusovým aroma užší listy vyšší vzrůst,
Vaccinium corymbosum ´Hortblue petit´ červenec-září střední výborná lahodná aromatická remontantní minimálně dvě úrody užší listy, pochází z Nového Zealandu
3. Jak správně borůvky pěstovat?

Výsadba a pěstování kanadských borůvek

 

Kanadské borůvky a příbuzné druhy lze opravdu poměrně snadno velmi úspěšně pěstovat. Skutečně to není žádná velká věda. Stačí jen dodržet několik zásadních požadavků.

 

Zásadní a klíčové požadavky:

 

Rašelina

Voda

Slunce

 

Brusnice chocholičnatá , neboli "kanadská borůvka" (Vaccinium corymbosum) potřebuje stanoviště s dostatečnou vzdušnou vlhkostí a sluncem, maximálně polostínem. Při pravidelné zálivce slunná stanoviště umožňují dřívější dozrávání plodů, než stinná, kde již u pozdních odrůd plody borůvky nemusí stihnout dozrát. Některé kultivary se dají úspěšně pěstovat až do nadmořské výšky 700m a jsou plně mrazuvzdorné.

Přestože většina nových odrůd je samosprašná, pro plnou bohatost úrody je nutné vysadit vždy více kusu různých odrůd a to pro dobré opylení v kombinaci raná s letní, nebo letní s pozdní, a samozřejmě, kdo chce borůvky celou sezonu, tak také raná s letní a pozdní. Především včely a čmeláci jsou Vašimi klíčovými spojenci pro tvorbu úrody. Některé odrůdy jsou remontantní  a potřebují tak opylovače dvakrát do roka.

Vysazovat borůvky můžeme nejlépe na podzim, případně brzy na jaře.

V naší zemi většinou přirozeně dostatečně kyselou půdu (Ph 4-5,5) nemáme, takže podle počtu sazenic připravíme jámu, nebo příkop široký minimálně 40cm a rostliny sázíme nejméně metr od sebe. Vykopanou zeminu nevracíme a nahradíme ji borůvkovým substrátem a rašelinou. Šetřit na rašelině a míchat ji s místní zeminou je sice ideálně správné, ale většinou se nevyplácí. Borůvky jsou totiž velmi citlivé na přítomnost vápníku a chloru, nesnáší je, neprospívají a neplodí. Promíchat ji můžeme jedině pokud si jsme jisti, že neobsahuje vápník. Je také vhodné ještě předtím samotné dno odizolovat od okolní zeminy nejlépe nevápenným kačírkem, nebo pískem. Zabráníme tak reakci s okolní zeminou a také přemokření, které borůvky nesnášejí. Na kačírek dáme asi 5cm vrstvu nevápněného kompostu, nebo raději, již hotového, prodávaného substrátu pro borůvky, případně vřesovištní rostliny. Tím se postaráme o dostatek živin. Na substrát již dáme rašelinu a navrch můžeme případně zamulčovat kůrou, která zpomalí vysychání. 

Při výsadbě vyjmeme rostlinu z květináče a opatrně trochu rozvolníme kořínky. Borůvky na koncích větví mírně zastřihneme a v případě keříku, který má více výhonů, ponecháme tři nejsilnější. Při výsadbě borůvek je nezvykle užitečné přihrnout o několik centimetrů rašelinu případně mulčovací kůru nad okolní terén. Borůvky koření mělce a budou tak odolnější proti přemokření.  Po zasazení velmi vydatně zalijeme, více než obvykle, rašelina a substrát je suchý a musí se nejprve vodou dostatečně prosytit.

Závlahová voda je nejlepší dešťová, nebo nezásaditá studniční. Pokud zavlažujeme vodou z řádu, je dobré ji nechat trochu odstát nejprve v nějaké nádobě, můžeme přidat i trochu rašeliny. Rašelina nesmí úplně proschnout, zároveň ji ale ani nepřemokřujeme. Častějším nedostatkem však bývá spíše nedostatečná pravidelná zálivka a tím přílišné proschnutí rašeliny. Nejlepší volbou je proto použití kapkové závlahy. Pokud ji nemáme, a nejsme si jisti pravidelným zaléváním, můžeme přimíchat do rašeliny jako nouzové, ale jen pomocné řešení i hydrogel.

V období od března do června do květu, můžeme od druhého roku přihnojovat tekutým kyselým hnojivem na borůvky, nebo vřesovištní rostliny, případně granulovaným například s rohovinou, dodávajícím především dusík a fosfor. Na podzim použijeme hnojivo podzimní dodávající především draslík. Rostliny pak lépe přezimují.  

Po několika letech můžeme začít odstřihovat u země nejstarší větve tak, aby celkový počet výhonů byl mezi šesti až osmi. Tvarování není nutné, ale pokud chceme, můžeme brzy na jaře rostliny podle potřeby zastřihnout tak, aby raději zůstal krátký kolík, protože dřevo borůvek neregeneruje.

Zbývá už jen čekat na bohatou úrodu a nezapomenout před dozráním zakrýt keříky nějakou sítí, nebo stíněnkou proti ptačím spolu strávníkům.

Pokud tento postup zodpovědně dodržíme, borůvky nám budou plodit desítky let, jak o tom svědčí naše plody obsypané, prastaré matečnice, které můžete vidět při návštěvě našich školek.

5. Jak pěstujeme u nás Žehušické borůvky

O našich borůvkách ze Žehušic

 

Všechny námi prodávané borůvky pochází z řízků z našich vlastních matečnic a jsou tedy množeny vegetativně.

Takové keře mají vyšší kvalitu plodů, než keře získané generativně ze semenáčů.

  Nejprve jsou řízky se stimulátorem a výživným substrátem umístěny v sadbovačích a pěstovány v moderních fóliovnících s regulací teploty a vlhkosti.

  Po dostatečném zakořenění jsou rostlinky přehrnkovány a umístěny pod širé nebe, do rašeliny s hnojivem do 9x9cm sadbových kontejnerů.

  Jakmile borůvky dostatečně narostou, tak jsou přesazovány do prodejních 2,5L kontejnerů s rašelinou a hnojivem Osmocote s dlouhodobým uvolňováním. Případně je vysadíme i do větších minimálně 20L nádob, kde je možné borůvky již finálně pěstovat.

Borůvky jsou alespoň 1x zastřiženy pro podporu větvení a tvorby silnějších výhonů. 

  Do prodeje jdou ve věku 2,5-3 roky a v tomto roce již většinou i plodí. Plné plodnosti dosahují od 6. roku a plodí 30 let a více.

 Tento postup má velkou výhodu, protože získáme kvalitní sadbu pocházející geneticky z matečních rostlin prospívajících v domácích českých podmínkách, v nichž také sazenice dále vyrůstají. 

Takovéto keře jsou silné, odolné a brzy bohatě plodí.

 Všechny rostliny z naší produkce jsou opatřeny rostlinolékařským pasem 

Velkoobchodní prodej sazenic keřů borůvek:

 Naše Žehušické borůvky nabízíme i velkoobchodně do zahradních center a zahradnictví, realizátorům zahrad, ale i pěstebním borůvkovým farmám, kterých v poslední době díky slušným prodejům a zajímavým prodejním cenám plodů, konečně přibývá.

Aktuální velkoobchodní ceník a obchodní a dodací podmínky naleznete na stránkách naší okrasné školky

www.konifery.cz

 

2. Jak se vyznat v borůvkách

Vyznejme se v borůvkách

 

brusnice borůvka neboli "borůvka lesní" (Vaccinium myrtillus) známe ji z našich lesů, ale vzhledem k malé úrodě a komplikované potřebě mykorhizy ke svému růstu, se většinou v zahradách nepěstuje.

 

brusnice chocholičnatá neboli "kanadská borůvka" (Vaccinium corymbosum) nazývaná také zahradní, hroznovitá, highbush blueberry atd.

Nejrozšířenější, nejdostupnější a nejoblíbenější.

Toto je borůvka, kterou Vám rádi doporučujeme pěstovat na zahradě!

Pochází z východní části USA a JV Kanady, a byla již po tisíciletí oblíbenou indiánskou plodinou. Od konce 19. století je šlechtěna do množství kultivarů různých chutí, vzrůstů a odolností.

Naleznete zde odrůdy vhodné pro svůj hustý a bujný růst a do jedlých živých plotů, i odrůdy nízké, vhodné na pěstování v nádobách například na balkoně, nebo na terase. U některých kultivarů je zvýrazněno podzimní zabarvení listů a nalezneme i odrůdy se žlutým i panašovaným listem už během vegetačního období.

Přehled vlastností odrůd kanadských a ostatních "pravých" brusnicovitých pěstovaných v naší školce, naleznete zde na těchto stránkách v bodu jedna.

 

"borůvka růžová", pinkberry , (Vaccinium x Pinkberry ®)

Jedná se o poměrně nové, růžově plodící borůvky, vzniklé křížením brusnice chocholičnaté (Vaccinium corymbosum) a brusnice prutovité (Vaccinium virgatum). Jejich chuť je velmi zajímavá, sladká chuťově mezi borůvkou a malinou, ve vůni s nádechem citrusů. Nejrozšířenější odrůdou je ´Pink lemonade´

 

brusnice úzkolistá neboli "balkonová kanadská borůvka" (Vaccinium angustifolium) má nízký vzrůst a velmi bohatě plodí ,jako borůvka kanadská. Chuťově připomíná naši českou borůvku, její plody jsou ale větší.  Hodí se k pěstování v truhlíku, či květináči. Je celkem mrazuvzdorná, na zimu ji stačí jen přikrýt, a nebo je možné ji přezimovat v chladné místnosti.

 

klikva velkoplodá (Vaccinium macrocarpon) nazývaná také americká brusinka, anglicky cranberry. Jedná se o klikvu, je oproti borůvce kyselejší a použití má spíše jako naše brusinka. Má však několikanásobně větší plody! Tato klikva, dnes pěstovaná v zahradách, pochází ze Severní Ameriky.V Evropě a tedy i u nás vzácně rostou její příbuzné, drobnoplodé, klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) a klikva maloplodá (Vaccinium microcarpus), obě jsou chráněné a plody se tedy sbírat nesmí.

Prodávají se sušené plody, džusy a kompoty.

 

brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) je naše známá domácí brusinka, která je nezbytná například jako příloha k tradiční svíčkové omáčce. V poslední době bývají dostupné vypěstované kultivary vhodné pro zahradní pěstování. Oproti té divoké mají větší plody a mnohem bohatší úrodu. K dispozici je několik odrůd, lišících se zejména vzrůstem.

 

brusnice azorská neboli "azorská borůvka" (Vaccinium cylindraceum) je novinka na trhu a má zajímavé hruškovité plody. Je teplomilná, takže se hodí na letnění v nádobách s přezimováním v chladnu. Také jí říkají pokojová borůvka.

 

A aby toho nebylo málo, na trhu se můžete setkat s označením borůvka pro zcela "neborůvkové" plodiny:

 

"borůvka kamčatská" (Lonicera kamtschatika) nebo také jarní borůvka, čukotská borůvka, se správně nazývá zimolez kamčatský a nemá s borůvkami botanicky nic společného, chutí ji připomíná a je také velmi zdravá. Velkou výhodou je, že rodí ještě před ranými kanadskými borůvkami a dokonce i před jahodami. Je tedy tím prvním, co můžete na své zahrádce sklízet a to již v polovině května.

Další výhoda je, že nepotřebuje kyselou půdu, můžete ji sázet přímo do substrátu smíšeného s místní zeminou.

 

"borůvka indiánská", "rozinkový strom" (Amelanchier  alnifolia,Amelanchier lamarckii,Amelanchier canadensis) neboli muchovníky. Chuťově již borůvku moc nepřipomínají, je to ale lahodný zajímavý plod a nenáročný a vděčný keř až strom.

 

"borůvka sibiřská" (Aronia melanocarpa) aronie černá, neboli "temnoplodec", či "černá jeřabina".

Zde už je podobnost jen barvou plodů, chuťově je mezi černým rybízem a klikvou a jeřabinami. Je to ale ovoce velmi zdravé a do zahrady vhodné.

Můžete z ní udělat například jedlý živý plot.

4. Choroby a škůdci

Škůdci a choroby

 

Kanadské borůvky naštěstí příliš mnoho škodících živých návštěvníků nemívají.

Nejčastějšími ujídači úrody jsou špačci a ostatní milé zpěvné ptactvo. Tomu v době zrání účinně zabráníme zakrytím nějakou sítí, starou záclonou, nebo stíněnkou.

Kořínky občas chutnají hrabošům. Na ty můžeme úspěšně použít solární plašičky.

 

Nejčastěji se v praxi setkáme s poškozeními listů fyzikální povahy

 

Příčinou je obvykle silný úpal sluncem. Listy mohou mít hnědé vypálené skvrnky, nebo pokud je extrémně horké a suché léto, tak se tímto klimatickým stresem mohou zbarvit listy do podzimních barev, uvadat, nebo listy svinovat. Zde postačí posílit zálivku a případně přistínit. Pokud klimatický stres trvá dlouho, mohou opadat květy a plody. Uvedených jevů není třeba se příliš bát, nejsou fatální a borůvky opět obrostou a zaplodí v dalším roce.

 

Nedostatek některých mikro prvků

 

Nedostatek boru (B) se projevuje odumíráním vrcholků výhonů, chlorotickou skvrnitostí listů, v okolí zaschlých vrcholků a může též způsobit sníženou odolnost rostlin vůči mrazům.

Krátká stonky mezi nasazením větviček a malé listy mohou být projevem nedostatku zinku (Zn). Mladé listy pak mají tendenci se zbarvovat do žluta a ohýbají se nahoru podél středního žebrování.

Při poškození červci (Cocoidae) nebo štítenkami (Quadraspidiotus) jež způsobují oslabený růst letorostů, zmenšování a svinování listů se provádí aplikace vápenatého hnojiva (Ca) na listy měsíc po odkvětu.

Žloutnutí mladých listů mezi žilkami nebo zasychání konců výhonů může být způsobeno nedostatkem mědi (Cu)

 

Ostatní choroby u nás naštěstí vzácné, ale co kdyby:

 

Houbové choroby:

Čerň střídavá, Alternaria fruit rot (Alternaria alternata, Alternaria tenuissima).

 

Alternariová hniloba ovoce se objevuje během deštivého a chladného počasí, v této době může dojít k infekci plodů, které měknou, a na povrchu se vytváří nazelenalé mycelium. Současně se na listech vytváří drobné, světle hnědé skvrny s načervenalým okrajem. Houba přezimuje na povrchu půdy nebo na větvích. Spory se šíří větrem. Infekci lze snadno předejít včasnou sklizní a zchlazením plodů ihned po sklizni.

 

Antraknoza borůvek Blueberry anthracnose (Colletotrichum acutatum, Colletotrichum gloesporoides)

 

Antraknóza borůvek je nejzávažnější chorobou poškozující jejich plody. Projevem choroby jsou oranžové skvrny a propadlá dužina na plodech. Optimální podmínky pro vznik této choroby jsou teplé a vlhké počasí, případně zavlažování pomocí postřikovačů. Přezimuje v infikovaných větvích a na jaře jsou spory šířeny hlavně do květů, kde dochází k opětovné infekci. Prevencí před nákazou je správně provedený řez rostlin, který zajistí vzdušnost porostu. Po sklizni je nutné plody rychle zchladit a zajistit, aby se kontaminované přepravky, obaly a sklízecí mechanizace nedostali do kontaktu s pěstební plochou. K ochraně se využívá fungicidů.

 

Fytophtorová kořenová hniloba, Phytophtora root rot (Phytophtora cinnamoni, Phytophtora parasitica)

 

Primárně je napadán kořenový systém rostlin. Napadené části jsou křehké a mají okrovou barvu. V průběhu několika dnů dochází k zhoustnutí adventivního vlášení v oblasti kořenového krčku. Listy žloutnou a letorosty postupně vadnou od nejmladších částí. Následně uvadnou a odumřou celé rostliny. Infikované rostliny mají ráno svěšené listy, přestože jsou zavlažené. Lýko kořenového krčku se zbarvuje do hněda. V případě napadení je nutné tyto rostliny zlikvidovat. Hlavní příčinou bývá přetrvávající oslabení rostliny, vodní stres, nedostatek živin či nadbytek dusíku a vyšší teplota (20 až 32°C). Mulčování čerstvou borovou kůrou dokáže efektivně blokovat šíření původce choroby, díky obsahu četných fungicidních látek .

 

Moniliniová hniloba borůvky, Mummy berry (Monilinia vaccini – corymbosi)

 

Často je první projev viditelný na květech, následně houba napadá plod, ve kterém roste. Listy a výhony mají pomalejší růst. Mumifikované plody mění barvu, vysychají a opadají. Houba přezimuje v půdě, z níž na jaře vyrůstají apotécia. Primární infekce probíhá prostřednictvím askospor, které se uvolňují z apotécií. Ty napadají mladě pupeny. V infikovaných tkáních se poté tvoří konidie a následně dochází k sekundární infekci. Konidie se šíří větrem a pomocí hmyzu. K šíření dochází spíše za vlhkého počasí a při teplotě 10 až 14°C. K ochraně se využívá fungicidních přípravků.

 

 

 

 

Plíseň šedá, Botritis blight – graymold (Botritis cinerea Pers., 1794)

 

Plíseň šedá má široké spektrum hostitelů. U borůvek napadá především květy, plody a listy. Infikované květy hnědnou a vadnou, listy mění barvu na hnědou, až hnědo modrou. Plody jsou deformované (scvrklé). Houba přezimuje jako mycelium nebo sklerocium v napadených částech rostlin. Šíří se na jaře především za větrného a deštivého počasí do květů, kde dochází k primární infekci rostlin. Na plodech se napadení tímto patogenem projevuje v době zraní. Ty mohou onemocnění dále šířit na zdravé plody, při sklizni nebo skladování. Riziko přenosu infekce lze snížit zajištěním vzdušnosti porostů (tj. pravidelným a optimálním řezem) a rychlým zchlazením plodů po sklizni. K ochraně se využívá fungicidů.

 

 

 

Diaportová korová nekróza borůvky, Phomopsis twig blight (Phomopsis vaccini,

teleom. Diaporthe vaccini)

 

Jedná se o houbové onemocnění, které způsobuje infekci především mladých výhonů, ale také poškozené starší zdřevnatělé části rostliny. Může infikovat mladé větve. Rostlinu ale především napadá ranami ve starším dřevě. Napadené větve šednou, zplošťují se a odumírají. Na listech se vytváří malé skvrny s hnědo – modrým okrajem a později bílým středem, na povrch se objevuje bílá kupička.

Plody praskají. Přezimuje v infikovaných větvích a rozšiřuje se během deštivého počasí konidiemi. Onemocnění se projevuje na jaře a počátkem léta. Bývá často šířeno sadbou. K většímu šíření přispívá deštivé období a tuhá, suchá zima. K ochraně se využívá fungicidů.

 

 

Bakteriální choroby

 

 

 

Bakteriální nádorovitost, Crown gall (Agrobacterium thumefaciens)

 

 

Bakteriální nádorovitost se projevuje vznikem tmavě hnědé, drsné hálky na kořenech a víceletých výhonech. Při nákaze větví se výše položené listy zbarvují do červena. Bakterie může být v půdě přítomna již před výsadbou. Do rostlin proniká poraněnými místy a vyvolává vznik hálek. Hálky zdřevnatí a dochází k jejich olupování, což umožňuje bakterii dostat se zpět do půdy. Bakteriální nádorovitost má široké spektrum hostitelů. Jako bio agens lze využít Agrobacterium radiobacter, která může zabránit infekci, avšak pouze tehdy, použije-li se na zakořeněné řízky nebo kořeny rostlin ještě před tím, než jsou zasazeny do zamořené půdy. Prevencí je zdravá sadba.

 

 

 

Bakteriální spála borůvky, Bacterial blight/canker (Pseudomonas syringae)

 

Bakteriální spála borůvky může způsobit významné škody v nových výsadbách. Rozsáhlé poškození vede k bakteriálním lézím na kosterních větvích a odumření mladých rostlin. Ve spojení s jarními mrazíky dochází k poškození také poupat. První příznaky se projevuji téměř okamžitě po zimě, jako vodou nasáklé léze o velikosti několika milimetrů. Mohou ale také pokrývat celou větev. Obvykle bývají napadeny rok staré výhony. Infekce přezimuje na infikovaných větvích. Šíří se za chladného a deštivého počasí, především na jaře na podzim. K napadení dochází přes poraněnou tkáň nebo místy, kde je rostlina citlivá, jako jsou např. listové jizvy. Prevencí je odstraňování napadeného dřeva a od počátku července úplné zastavení hnojení dusíkem.

 

Virové choroby a fytoplazmy

 

Leaf mottle (Blueberry leaf mottle virus, BLMV)

 

Listy mají po napadení tímto virem mramorovaný vzor, jsou menší, světlejší a mají rozetový růst. Infikovaný pyl přenášejí včely, jeho přenos je možný též vegetativním množením (řízky).

 

 

Nekróza listů (Tobacco ringspot virus, TRSV)

 

Po infekci listy mění svůj tvar, jsou deformované, propadlé nebo zvlněné, okraje jakoby otrhané. Objevují se červené nekrotizující skvrny, které se mohou propadat, což vede k vzniku děr. Přenašečem jsou háďátka.

 

 

Červená nekróza listů (Blueberry ret ringspot virus, BRRV)

 

 

Napadené rostliny lze rozeznat podle červených skvrn nebo kruhů na zelených letorostech začátkem léta. V průběhu léta se šíří červené až fialové skvrny na starších listech a postupují na mladší. K přenosu dochází při vegetativní množení, pomocí řízků.

 

 

 

 

 

 

Borůvkový scorch virus

 

Průvodním jevem napadení rostliny je náhlé odumření květů a listů v průběhu kvetení, následně i konců výhonů. Onemocnění může milně připomínat poškození jarními mrazíky. Vektorem jsou mšice.

 

 

 

 

Shock (Blueberry shock virus, BIShV)

 

Symptomy jsou velmi podobné, jako u předchozího viru, ale výhony neodumřou a v průběhu léta opět raší. Přenašečem jsou včely.

 

 

 

 

Shoestring (Blueberry shoe string virus, BSSV)

 

Nejspolehlivějšími znaky tohoto viru jsou červené pruhy na letorostech a rok starých výhonech. Květy mohou vykazovat barevné změny (růžové nebo rudé pruhy). Plody zůstávají načervenalé a nemodrají. Vektorem jsou mšice.

 

Tomato ringspot ( Tomato ringspot virus, ToRSV)

 

Virus způsobuje většinou kruhové skvrny velikosti do 5 mm, které se mohou objevit i na větvích. Výhony odumírají, rostliny zakrňuje, následně odumře úplně. Virus má široké spektrum hostitelů, včetně rajčat, jablek nebo malin.

 

 

Hmyzí škůdci

 

Bejlomorka klikvová – Dasineuria oxycoccana

 

Larvy škodí uvnitř pupenů (infikovaný pupen je nafouklý). Poškozuje základy květů a listů, což vede k nízkým výnosům. Rostliny jsou zesláblé a nejsou schopné optimálně růst (není natolik fotosynteticky aktivní, aby vytvořila takové množství energie, jaké potřebuje pro správný růst a vývoj plodů, dochází k tomu, že plody krní). V některých oblastech Floridy, kde jsou zimní teploty ideální pro její úspěšné přezimování, dochází k 100% ztrátám plodů.

Jedná se o malé drobné mušky, 2 až 3 mm velké, larva je 1 mm dlouhá a 0,3 mm široká. V oblastech severní Floridy může mít až 6 generací za jedno vegetační období.

Dospělec klade vajíčka do pupenů jen jeden až několik málo dní, následně umírá. Larva přežívá v pupenu, kde se živí především květními základy. Po kmeni slézá na zem, kde se zakuklí a transformuje v dospělce. Na zimu se kuklí v půdě. Preventivní ochranou je u borůvek v tomto případě především zamezení smíšené výsadby s brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea L.).

 

 

 

Obaleč borůvkový – Acleris variegana

 

Larvy obaleče škodí na rašících pupenech. Dorostlé housenky jsou 12 až 14 mm dlouhé, světle zelené až žlutozelené, hlava a hřbetní štít jsou žlutohnědé, hnědé nebo nazelenalé. Motýli druhu obaleče borůvkového létají od července do září.

 

 

Štítenka zhoubná – Quadraspidiotus perniciosus

 

 Poškození způsobují především jedinci samičího pohlaví na všech nadzemních částech rostlin sáním. Při silném napadeni dochází k postupnému usychání větví a později také celých stromů. Patří mezi karanténní škůdce. Štítenka byla zavlečena z Číny. Samičky mají tělo kryté šedavým štítkem, velikosti cca 1,5–2 mm. Samci jsou menší, mají jeden pár křídel a jsou také zakrytí štítkem. Nymfy vypadají podobně jako dospělci. Během roku se většinou vytvoří jedna generace, pouze v teplejších oblastech mohou být dvě. Přezimují nymfy kryté štítkem. Na jaře po svlékání začínají přijímat potravu a přeměňují se v dospělce. Na konci května se rodí nymfy prvého instaru, které se rozlézají po okolí a vyhledávají vhodné místo pro sání a následně již jen vytvoří štítek a přijímají potravu. Při napadení se aplikují vhodné chemické přípravky na počátku rašení např. Mospilan 20.

 

 

Tmavoskvrnáč zhoubný – Erannis defoliaria

 

 Jedná se o polyfágního škůdce z řádu motýli. Má rozpětí křídel 35–40 mm. Samička je zcela bezkřídlá, černobíle skvrnitá. Housenky jsou pestré, hnědozelené. Na hřbetě mají 2 tmavé proužky, na bocích 2 žluté, rezavě skvrnité pruhy. Tmavá hřbetní část je od světlé břišní oddělena tmavou klikatou linií. Motýli se objevují od konce září do listopadu, příp. prosince. Oplodněné samičky vylézají do korun stromů, kde kladou v malých skupinkách vajíčka. Vajíčka kladou poblíž pupenů nebo přímo na pupeny. Po přezimování se během dubna líhnou housenky. Housenky žijí jednotlivě a na rozdíl od housenek píďalky podzimní nespřádají listy. Dorostlé měří kolem 35 mm. Vedle 3 párů hrudních nožek mají pouze 1 pár panožek a 1 pár pošinek. Žír ukončují na přelomu června a července, kdy se v řídkém zámotku v půdě kuklí.

 

 

 

Zde borůvky pěstujeme, zde je také prodáváme!

Tam Vám také poradíme!

Konifery s.r.o.
Zámecká 154
285 75 Žehušice
GPS: E: 15.40966° - N: 49.96623°
IČ: 25277898
DIČ: CZ25277898

Zahradní centrum Žehušice maloobchod:

tel.: +420 734 328 968

e-mail:konifery@konifery.cz

 

Velkoobchod Konifery Žehušice:

tel:+420 734 445 692

e-mail:zavadil@konifery.cz

Velkoobchodní ceník s borůvkami i ostatním

naším sortimentem, můžete stáhnout na www.konifery.cz



 

Zahradní centrum - otevírací doba

 

 

 

 

 

 

Velkoobchod - otevírací doba Po-Pá 7:00-15:00

ZOBRAZIT MAPU

Webdesign

Copyright 2019. Konifery.cz - Okrasná školka