Choroby a škůdci

Obvyklé potíže

Kanadské borůvky naštěstí příliš mnoho škodících návštěvníků nemívají. Nejčastějšími ujídači úrody jsou špačci a ostatní milé zpěvné ptactvo. Tomu v době zrání účinně zabráníme zakrytím nějakou sítí, starou záclonou, nebo stíněnkou. Kořínky občas chutnají hrabošům. Na ty můžeme úspěšně použít solární plašičky. Občas můžeme nalézt na borůvkách mšice.

Nejčastěji se ale setkáme s poškozeními listů fyzikální povahy. Příčinou je obvykle silný úpal sluncem. Listy mohou mít hnědé vypálené skvrnky, nebo pokud je extrémně horké a suché léto, tak se tímto klimatickým stresem mohou zbarvit listy do podzimních barev, uvadat, nebo svinovat listy. Zde postačí posílit zálivku a případně přistínit. Pokud klimatický stres trvá dlouho, mohou opadat květy a plody. Uvedených jevů není třeba se příliš bát, nejsou fatální a borůvky opět obrostou a zaplodí v dalším roce.

Nedostatek některých mikro prvků. Nedostatek boru (B) se projevuje odumíráním vrcholků výhonů, chlorotickou skvrnitostí listů, v okolí zaschlých vrcholků a může též způsobit sníženou odolnost rostlin vůči mrazům.

Krátké stonky mezi nasazením větviček a malé listy mohou být projevem nedostatku zinku (Zn). Mladé listy pak mají tendenci se zbarvovat do žluta a ohýbají se nahoru podél středního žebrování.

Při poškození červci (Cocoidae) nebo štítenkami (Quadraspidiotus) jež způsobují oslabený růst letorostů, zmenšování a svinování listů se provádí aplikace vápenatého hnojiva (Ca) na listy měsíc po odkvětu.

Žloutnutí mladých listů mezi žilkami nebo zasychání konců výhonů může být způsobeno nedostatkem mědi (Cu)

Houbové choroby a rzi

Čerň střídavá, Alternaria fruit rot (Alternaria alternata, Alternaria tenuissima).

Alternariová hniloba ovoce se objevuje během deštivého a chladného počasí, v této době může dojít k infekci plodů, které měknou, a na povrchu se vytváří nazelenalé mycelium. Současně se na listech vytváří drobné, světle hnědé skvrny s načervenalým okrajem. Houba přezimuje na povrchu půdy nebo na větvích. Spory se šíří větrem. Infekci lze snadno předejít včasnou sklizní a zchlazením plodů ihned po sklizni.

Antraknoza borůvek Blueberry anthracnose (Colletotrichum acutatum, Colletotrichum gloesporoides)

Antraknóza borůvek je nejzávažnější chorobou poškozující jejich plody. Projevem choroby jsou oranžové skvrny a propadlá dužina na plodech. Optimální podmínky pro vznik této choroby jsou teplé a vlhké počasí, případně zavlažování pomocí postřikovačů. Přezimuje v infikovaných větvích a na jaře jsou spory šířeny hlavně do květů, kde dochází k opětovné infekci. Prevencí před nákazou je správně provedený řez rostlin, který zajistí vzdušnost porostu. Po sklizni je nutné plody rychle zchladit a zajistit, aby se kontaminované přepravky, obaly a sklízecí mechanizace nedostali do kontaktu s pěstební plochou. K ochraně se využívá fungicidů.

Fytophtorová kořenová hniloba, Phytophtora root rot (Phytophtora cinnamoni, Phytophtora parasitica)

Primárně je napadán kořenový systém rostlin. Napadené části jsou křehké a mají okrovou barvu. V průběhu několika dnů dochází k zhoustnutí adventivního vlášení v oblasti kořenového krčku. Listy žloutnou a letorosty postupně vadnou od nejmladších částí. Následně uvadnou a odumřou celé rostliny. Infikované rostliny mají ráno svěšené listy, přestože jsou zavlažené. Lýko kořenového krčku se zbarvuje do hněda. V případě napadení je nutné tyto rostliny zlikvidovat. Hlavní příčinou bývá přetrvávající oslabení rostliny, vodní stres, nedostatek živin či nadbytek dusíku a vyšší teplota (20 až 32°C). Mulčování čerstvou borovou kůrou dokáže efektivně blokovat šíření původce choroby, díky obsahu četných fungicidních látek .

Moniliniová hniloba borůvky, Mummy berry (Monilinia vaccini – corymbosi)

Často je první projev viditelný na květech, následně houba napadá plod, ve kterém roste. Listy a výhony mají pomalejší růst. Mumifikované plody mění barvu, vysychají a opadají. Houba přezimuje v půdě, z níž na jaře vyrůstají apotécia. Primární infekce probíhá prostřednictvím askospor, které se uvolňují z apotécií. Ty napadají mladě pupeny. V infikovaných tkáních se poté tvoří konidie a následně dochází k sekundární infekci. Konidie se šíří větrem a pomocí hmyzu. K šíření dochází spíše za vlhkého počasí a při teplotě 10 až 14°C. K ochraně se využívá fungicidních přípravků.

Plíseň šedá, Botritis blight – graymold (Botritis cinerea Pers., 1794)

Plíseň šedá má široké spektrum hostitelů. U borůvek napadá především květy, plody a listy. Infikované květy hnědnou a vadnou, listy mění barvu na hnědou, až hnědomodrou. Plody jsou deformované (scvrklé). Houba přezimuje jako mycelium nebo sklerocium v napadených částech rostlin. Šíří se na jaře především za větrného a deštivého počasí do květů, kde dochází k primární infekci rostlin. Na plodech se napadení tímto patogenem projevuje v době zraní. Ty mohou onemocnění dále šířit na zdravé plody, při sklizni nebo skladování. Riziko přenosu infekce lze snížit zajištěním vzdušnosti porostů (tj. pravidelným a optimálním řezem) a rychlým zchlazením plodů po sklizni. K ochraně se využívá fungicidů.

Diaportová korová nekróza borůvky, Phomopsis twig blight (Phomopsis vaccini, teleom. Diaporthe vaccini)

Jedná se o houbové onemocnění, které způsobuje infekci především mladých výhonů, ale také poškozené starší zdřevnatělé části rostliny. Může infikovat mladé větve. Rostlinu ale především napadá ranami ve starším dřevě. Napadené větve šednou, zplošťují se a odumírají. Na listech se vytváří malé skvrny s hnědo – modrým okrajem a později bílým středem, na povrch se objevuje bílá kupička.

Plody praskají. Přezimuje v infikovaných větvích a rozšiřuje se během deštivého počasí konidiemi. Onemocnění se projevuje na jaře a počátkem léta. Bývá často šířeno sadbou. K většímu šíření přispívá deštivé období a tuhá, suchá zima. K ochraně se využívá fungicidů.

Bakteriální choroby

Bakteriální nádorovitost, Crown gall (Agrobacterium thumefaciens)

Bakteriální nádorovitost se projevuje vznikem tmavě hnědé, drsné hálky na kořenech a víceletých výhonech. Při nákaze větví se výše položené listy zbarvují do červena. Bakterie může být v půdě přítomna již před výsadbou. Do rostlin proniká poraněnými místy a vyvolává vznik hálek. Hálky zdřevnatí a dochází k jejich olupování, což umožňuje bakterii dostat se zpět do půdy. Bakteriální nádorovitost má široké spektrum hostitelů. Jako bio agens lze využít Agrobacterium radiobacter, která může zabránit infekci, avšak pouze tehdy, použije-li se na zakořeněné řízky nebo kořeny rostlin ještě před tím, než jsou zasazeny do zamořené půdy. Prevencí je zdravá sadba.

Bakteriální spála borůvky, Bacterial blight/canker (Pseudomonas syringae)

Bakteriální spála borůvky může způsobit významné škody v nových výsadbách. Rozsáhlé poškození vede k bakteriálním lézím na kosterních větvích a odumření mladých rostlin. Ve spojení s jarními mrazíky dochází k poškození také poupat. První příznaky se projevuji téměř okamžitě po zimě, jako vodou nasáklé léze o velikosti několika milimetrů. Mohou ale také pokrývat celou větev. Obvykle bývají napadeny rok staré výhony. Infekce přezimuje na infikovaných větvích. Šíří se za chladného a deštivého počasí, především na jaře na podzim. K napadení dochází přes poraněnou tkáň nebo místy, kde je rostlina citlivá, jako jsou např. listové jizvy. Prevencí je odstraňování napadeného dřeva a od počátku července úplné zastavení hnojení dusíkem.

Virové choroby a fytoplazmy

Leaf mottle (Blueberry leaf mottle virus, BLMV)

Listy mají po napadení tímto virem mramorovaný vzor, jsou menší, světlejší a mají rozetový růst. Infikovaný pyl přenášejí včely, jeho přenos je možný též vegetativním množením (řízky).

Nekróza listů (Tobacco ringspot virus, TRSV)

Po infekci listy mění svůj tvar, jsou deformované, propadlé nebo zvlněné, okraje jakoby otrhané. Objevují se červené nekrotizující skvrny, které se mohou propadat, což vede k vzniku děr. Přenašečem jsou háďátka.

Červená nekróza listů (Blueberry ret ringspot virus, BRRV)

Napadené rostliny lze rozeznat podle červených skvrn nebo kruhů na zelených letorostech začátkem léta. V průběhu léta se šíří červené až fialové skvrny na starších listech a postupují na mladší. K přenosu dochází při vegetativní množení, pomocí řízků.

Borůvkový scorch virus

Průvodním jevem napadení rostliny je náhlé odumření květů a listů v průběhu kvetení, následně i konců výhonů. Onemocnění může mylně připomínat poškození jarními mrazíky. Přenašečem jsou mšice.

Shock (Blueberry shock virus, BIShV)

Symptomy jsou velmi podobné, jako u předchozího viru, ale výhony neodumřou a v průběhu léta opět raší. Přenašečem jsou včely.

Shoestring (Blueberry shoe string virus, BSSV)

Nejspolehlivějšími znaky tohoto viru jsou červené pruhy na letorostech a rok starých výhonech. Květy mohou vykazovat barevné změny (růžové nebo rudé pruhy). Plody zůstávají načervenalé a nemodrají. Přenašečem jsou mšice.

Tomato ringspot ( Tomato ringspot virus, ToRSV)

Virus způsobuje většinou kruhové skvrny velikosti do 5 mm, které se mohou objevit i na větvích. Výhony odumírají, rostliny zakrňuje, následně odumře úplně. Virus má široké spektrum hostitelů, včetně rajčat, jablek nebo malin.

Hmyzí škůdci

Bejlomorka brusnicová – Contarinia vaccinii

Larvy způsobují zasychání špiček výhonů. Na postřik je vhodný Mospilan SG, nebo Karate ZEON.

Bejlomorka klikvová – Dasineuria oxycoccana

Larvy škodí uvnitř pupenů (infikovaný pupen je nafouklý). Poškozuje základy květů a listů, což vede k nízkým výnosům. Rostliny jsou zesláblé a nejsou schopné optimálně růst (není natolik fotosynteticky aktivní, aby vytvořila takové množství energie, jaké potřebuje pro správný růst a vývoj plodů, dochází k tomu, že plody krní). V některých oblastech Floridy, kde jsou zimní teploty ideální pro její úspěšné přezimování, dochází k 100% ztrátám plodů.

Jedná se o malé drobné mušky, 2 až 3 mm velké, larva je 1 mm dlouhá a 0,3 mm široká. V oblastech severní Floridy může mít až 6 generací za jedno vegetační období.

Dospělec klade vajíčka do pupenů jen jeden až několik málo dní, následně umírá. Larva přežívá v pupenu, kde se živí především květními základy. Po kmeni slézá na zem, kde se zakuklí a transformuje v dospělce. Na zimu se kuklí v půdě. Preventivní ochranou je u borůvek v tomto případě především zamezení smíšené výsadby s brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea L.).

Obaleč borůvkový – Acleris variegana

Larvy obaleče škodí na rašících pupenech. Dorostlé housenky jsou 12 až 14 mm dlouhé, světle zelené až žlutozelené, hlava a hřbetní štít jsou žlutohnědé, hnědé nebo nazelenalé. Motýli druhu obaleče borůvkového létají od července do září.

Štítenka zhoubná – Quadraspidiotus perniciosus

 Poškození způsobují především jedinci samičího pohlaví na všech nadzemních částech rostlin sáním. Při silném napadeni dochází k postupnému usychání větví a později také celých stromů. Patří mezi karanténní škůdce. Štítenka byla zavlečena z Číny. Samičky mají tělo kryté šedavým štítkem, velikosti cca 1,5–2 mm. Samci jsou menší, mají jeden pár křídel a jsou také zakrytí štítkem. Nymfy vypadají podobně jako dospělci. Během roku se většinou vytvoří jedna generace, pouze v teplejších oblastech mohou být dvě. Přezimují nymfy kryté štítkem. Na jaře po svlékání začínají přijímat potravu a přeměňují se v dospělce. Na konci května se rodí nymfy prvého instaru, které se rozlézají po okolí a vyhledávají vhodné místo pro sání a následně již jen vytvoří štítek a přijímají potravu. Při napadení se aplikují vhodné chemické přípravky na počátku rašení např. Mospilan 20.

Tmavoskvrnáč zhoubný – Erannis defoliaria

 Jedná se o polyfágního škůdce z řádu motýli. Má rozpětí křídel 35–40 mm. Samička je zcela bezkřídlá, černobíle skvrnitá. Housenky jsou pestré, hnědozelené. Na hřbetě mají 2 tmavé proužky, na bocích 2 žluté, rezavě skvrnité pruhy. Tmavá hřbetní část je od světlé břišní oddělena tmavou klikatou linií. Motýli se objevují od konce září do listopadu, příp. prosince. Oplodněné samičky vylézají do korun stromů, kde kladou v malých skupinkách vajíčka. Vajíčka kladou poblíž pupenů nebo přímo na pupeny. Po přezimování se během dubna líhnou housenky. Housenky žijí jednotlivě a na rozdíl od housenek píďalky podzimní nespřádají listy. Dorostlé měří kolem 35 mm. Vedle 3 párů hrudních nožek mají pouze 1 pár panožek a 1 pár pošinek. Žír ukončují na přelomu června a července, kdy se v řídkém zámotku v půdě kuklí.